Proces C-41 doma

Má vůbec význam v době minilabů zabývat se zpracováním barevných filmů doma, když vám film vyvolají na počkání téměř na každém rohu za přiměřenou cenu? Důvodů může být několik, poškrábané nebo nedovolané filmy, potřeba nadstandardních služeb jako cross, push a pull proces nebo si to prostě chceme jenom vyzkoušet. Pokud se tedy z jakéhokoliv důvodu odhodláte vyzkoušet to, budu vás na začátku obtěžovat trochou nudné teorie a doporučím ke studiu seriál Petra Dzika, hlavně články o barevném negativu a procesu C-41.

Tak, teorii máme nastudovanou a přejdeme k tomu nejdůležitějšímu - samotné chemii. Kde a jakou koupit? Možností máme několik, necháme stranou shánění a vážení ingrediencí a zaměříme se na dostupnější možnosti. Pokud jste zadobře s obsluhou minilabu kam chodíte, můžete je zkusit poprosit, ať vám při nasazování nových lázní odlijí trochu z koncentrátů. Když tato možnost nevyjde, nezbývá než chemii koupit. Co je mi známo, jsou na našem trhu dostupné sady od firem Jobo a Tetenal. Jobo i Tetenal nám nabízí sadu koncentrátů pro 5 litrů (nebo i více) pracovního roztoku, ale vzhledem k tomu, že v nich vyvoláme kolem šedesáti filmů, nebudou pro naše první pokusy zajímavé. Mnohem zajímavější jsou soupravy Tetenal Colortec, prášková pro 0,5 litru pracovního roztoku nebo "tabletová" pro vyvolání 12 kinofilmů. "Tabletovou" sadu nechám jako námět na další článek a dnes se budeme zabývat práškovou sadou Tetenal Colortec C-41 Mono pro zpracování 6 až 8 kinofilmů nebo svitků nebo 8 až 12 filmů APS.

Ukázka standardního procesu Po otevření krabice najdeme uvnitř původní vícejazyčný i dovozcem přeložený český návod a několik stříbrných pytlíků s chemikáliemi. Podle návodu chemikálie rozmícháme ve 450 ml vody, trochou vody vždy ještě vypláchneme pytlík, po rozpuštění doplníme na 0,5 litru a nalijeme do dobře označených lahví. V návodu se dočteme, že nejlepšího využití lázní se dosáhne při volání dvou kinofilmů, dvou svitků nebo tří APS filmů současně v 0,5 litru pracovního roztoku. Po dobrých zkušenostech jsem se rozhodl zaexperimentovat stejně jako se sadou Tetenal E-6 a rozdělil rozmíchané roztoky po 2 x 250 ml, jednu sadu schoval na později a druhou připravil k použití. Teď už k úspěchu potřebujeme jen 3 nafocené filmy, přesný teploměr (používám rtuťový s dělením po 0,2 °C), stopky s vteřinovou indikací, lavor a dostatek teplé vody.

Test kapacity lázní Prvním krokem při zpracování je vytemperování lázní, důležitá je hlavně teplota vývojky. Na jakou teplotu záleží na způsobu zpracování, máme na výběr mezi normálním voláním při 38 °C nebo rapidním volání při 45 °C. Rapidní volání zkrátí čas a je vhodné, pokud nám jde o každou minutu, pro začátek ale doporučím normální způsob, kdy se méně projeví odchylka teploty nebo času. Za "vyvolávací procesor" mi slouží vana v koupelně, plastový lavor na temperovací vodní lázeň (nově koupený, temperovací vodu totiž posléze používám k praní filmu a zbytky Persilů a Arielů jsem zatím nenalezl v žádných předpisech C-41) a karma, která poskytuje dostatek teplé vody. Lavor naplním vodou teplou přibližně 42 °C, do vody ponořím vývojku s ustalovačem v dobře zavřených!!! sklenicích a jdu zatím navinout film do vývojnice. Vývojnici poté také ponořím do vody a začínám kontrolovat teplotu vody v lavoru a teplotu vývojky. Z původních 42 °C teplota temperovací vody postupně klesá, nechám ji spadnout až na 39 °C a na této hodnotě udržuji, až po chvíli dosáhne vývojka ideálních 38 až 38,5 °C a můžeme začít vyvolávat, drobná odchylka teploty +- 0,5 °C nemá na výsledek žádný vliv.

Test kapacity lázní - výřez Teď už půjde vše rychle za sebou, nalít vývojku do tanku, zapnout stopky, 30 vteřin nepřetržitě převracet, následuje 15 vteřin pauzy a pak až do konce volání převracíme jednou každých 15 vteřin, vše v lavoru s vytemperovanou vodou. Teplotu vody teď už není nutné pečlivě sledovat, vyvolávací čas se pohybuje od 3:15 u prvního do 4:15 minut u čtvrtého filmu a během tak krátké doby nestačí teplota poklesnout natolik, aby jakkoliv ovlivnila výsledek. Chvíli před vypršením času (časy platí od prvního doteku filmu s lázní do prvního doteku s lázní následující) vylijeme vývojku zpět do sklenice, bez praní nalijeme ustalovač a zachováme stejný rytmus převracení. Při vylévání vývojky se nelekejte, z původní čiré, lehce žluté se barva vývojky může změnit až na tmavě hnědou, záleží na druhu filmu. Teplota ustalovače není vůbec kritická, může se pohybovat v rozmezí 30 až 40 °C, nároky na závěrečné praní a stabilizaci jsou ještě menší. Po vylití ustalovače následuje praní v tekoucí vodě, pokud nemáme tekoucí vodu, měníme ji po 30 vteřinách a vývojnici neustále převracíme a nakonec stabilizace a sušení. Proti procesu E-6 se nemusíte obávat po vytažení z cívky bílého neprůhledného závoje na mokrém filmu, slabý závoj na filmu sice je, ale po hodině sušení po něm nejsou ani památky a před vámi bude viset dokonale vyvolaný film.

Tabulka časů pro standardní zpracování:

Poznámky k tabulce:

• Při push procesu prodlužte pro každý stupeň podexpozice čas v barevné vývojce o 30 vteřin
• Kapacita lázní je 6 kinofilmů nebo 6 svitků 120 nebo 9 APS filmů citlivosti ISO 400/27° nebo více, případně 8 kinofilmů nebo 8 svitků 120 nebo 12 APS filmů citlivosti ISO 200/27° nebo nižší
• Trvanlivost nepoužitých roztoků je 8 týdnů, použitých 6 týdnů. Platí pouze při uchování roztoků v dobře uzavřených, po okraj zaplněných lahvích bez přístupu vzduchu

Pro úplnost ještě tabulka časů pro rapidní zpracování:

Ukázka cross procesu A jaké jsou praktické poznatky? První myšlenka po vytažení filmu z vývojnice byla, že proces C-41 je snad ještě jednodušší než proces černobílý, žádné přerušování, udržet teplotu není problém a časy jsou kratší. Navíc se nemusíme přesně držet doporučení výrobce, jak jsem už uvedl, lázně jsem rozdělil po 2 x 250 ml, jednu sadu zpracoval hned a druhou si nechal na později. Časy pro 1. film jsem použil jako pro 1.-2., časy pro 2. film jako pro 3.-4. a časy pro 3. film jako 5.-6., výsledkem byly dokonale vyvolané filmy bez jakýchkoliv známek nežádoucích účinků. Druhou sadu jsem zpracoval po více než dvou měsících a po vyvolání tří filmů (ISO 800, 400 a 160) jsem ještě zkusil se čtvrtým filmem cross proces a s pátým (s prošlou expirační dobou) kapacitu, kterou lázně ještě zvládnou. Mohu říci, že i pátý film byl vyvolán dobře, přesvědčit se můžete v ukázkách. Zatím jsem jen chválil, ale teď se dostávám k ceně a tu už pochválit nemohu. U dovozce stojí sada 486 Kč, při zpracování šesti filmů se dostanete na cenu 80 Kč za film, při osmi filmech na cenu 60 Kč na film - přibližně dvakrát více než v minilabu. Sada pro 5 litrů pracovního roztoku a vyvolání 60 až 80 filmů stojí 2186 Kč a dostanete se na cenu 27 až 37 Kč za film, ta už se tedy vyplatí, ale jen za podmínky, že plně využijete kapacitu a koncentráty spotřebujete dříve, než se vám zkazí. Řešením je koupit větší sadu ve více lidech a rozdělit si ji.

Komu tedy sadu doporučit? Pokud jste spokojeni s prací ve vašem oblíbeném minilabu a udělají vám i cross nebo push proces, nemá cenu se domácím zpracováním C-41 zabývat. Jiná situace nastane, pokud chcete mít celý proces pod kontrolou nebo docílit jiných postupů, než na které je obsluha zvyklá, sice zaplatíte dvakrát více, ale stále je to lepší, než poškrábaný nebo nedovolaný film. Na závěr, pokud se k domácímu volání barevných filmů rozhodnete, vám přeji mnoho úspěchů a dle vašich představ vyvolaných filmů.